Červen 2018

To, co ve škole neučí

20. června 2018 v 19:10 | lmetalgirl |  Ostatní
Nedávno jsem byla na přednáškách několika mladých lidí, kteří se podělili o své názory. S jejich dovolením zrekapituluji, co řekli. Aneb jak se chovat a žít.

Barnie z Polska

Každý člověk prochází ve svém životě několika fázemi: formace, růst, dovršení a perfekce. Dalo by se to připodobnit stromu.
Ve fázi formace jsou většinou děti. Když se na ně podíváte, jsou soustředěny na sebe: "Já! To je moje! Neber mi moji hračku!" A když jim nedáme, co chtějí, jsou nespokojeny, protože neumí obětovat.
Ve fázi růstu jsou tínedžeři. Umí už být zodpovědní, ale jen za nějaké podmínky: "Umyju ty talíře, jen když mě necháš hrát videohry."
Hodně lidí skončí na fázi dovršení. Jsou to zodpovědní dospěláci, ale fáze perfekce dosáhnou jen, pokud jejich život přinese "ovoce". Jen pokud je jejich láska bezpodmínečná a jsou schopni pro své děti udělat cokoliv.
A teď co? Máme se snažit o bezpodmínečnou lásku, nebo se soustředit na dodržování zákonů, kterých je náš život plný? Ani jeden extrém není dobrý. Nemůžete jen tak jít na ulici a říkat lidem, jak je milujete, ale taky nemůžete žít bez lásky. Měli bychom lásku i společenská pravidla a zákony skombinovat a neoddělovat je, neboť jsou neoddělitelné jako yin a yang.
Na závěr nám Barnie ukázal svůj oblíbený citát od Jimyho Hendrixe: "Když síla lásky překoná svět moci (síly), svět pozná mír."

Sara z Chorvatska

Během života bychom se měli transformovat. Být stále v pohybu, měnit se. Není dobré zůstávat na tom samém místě, neměnit názory (nejenže to způsobuje deprese, ale taky jsme mnohem více ovlivnitelní a naivní). Jediný, kdo se nemění, je Bůh, protože je dokonalý. Dal nám původní/přírodní mysl, která se raduje z přírody a všeho dobrého. Nikomu z nás by se přece nelíbilo, kdyby se k nám každý pořád choval špatně a i detaily jako úsměv náhodného člověka na ulici nás potěší. Lidstvo však tuhle mysl, čistou jako diamant, zakrývalo dalšími a dalšími vrstvami. Starostmi, škatulkami, materiálnem. A je jen na nás, jestli se chceme prokopat zpět k tomu diamantu.

Hannes z Německa

Každý chce být šťastný. Problém je, že si vybíráme "levné" štěstí. Jsme škodolibí. Kdo by se přece nesmál na cizím neštěstí? No nepřináší nám to skutečnou radost. Denně koukáme na "vtipná" videa, kde lidé padají, nebo se jim něco stane, ale skutečnou radost z toho nemáme. Pomlouváme, odsuzujeme, ale nepřináší nám to skutečnou radost.
Když se podíváme na svět, vidíme hodně zla a konfliktů. Začínají v rodinách. Neshody se sourozenci, hádky. Další stupeň je ve společnosti. Rvačky, vraždy. Pak na národní úrovni. Nenávist k jiným národům. A pak ve světě: války. Nikdo nemá rád války. Kdo normální by chtěl vyvraždit polovinu zeměkoule? No není to jen na jediném člověku. Pokud by se lidé všeobecně k sobě správali líp, pak by nebyly ani války. Ale jakto, že jsme tak konfliktní? Kde se to v nás vzalo?
Téměř v každé kultuře je nějaký mytogický příběh založený na nesplnění zodpovědnosti.
PANDOŘINA SKŘÍŇKA: Dívka Pandora dostala od bohů skříňku, kterou nesměla otevřít. Jenže svůj slib porušila a otevřela ji. V té chvíli vypustila do světa nemoci a všechno zlo.
AFRICKÁ POHÁDKA O SLUNCI, MĚSÍCI A MUŽI: Slunce splnilo, co mělo, a za to bylo odměněno celý den chodit po obloze. Měsíc taky splnil, co měl, a byl odměněn tím, že mohl celou noc chodit po obloze. Muž dostal trs banánů a měl je odnést na kopec. Po cestě však dostal hlad a nějaké banány snědl. Za to byl shozen do příkopu. A samozřejmě ADAM A EVA: První lidé nesměli jíst ze Zakázaného stromu, avšak jedli, a za to byli vyhnáni z ráje.
Z toho plyne, že lidé sice mají svobodnou vůli, ale se svobodou také ruku v ruce jde zodpovědnost. A pokud ji nesplníme, pak rozšiřujeme špatnosti. Je to, jakobychom chtěli jet z Paříže do Londýna, kde nás čeká kamarád. Nasedli jsme na autobus, ale hups! Byl to špatný autobus! Namísto do Londýna jsme se dostali do Amsterdamu. Můžeme se kamarádovi omluvit, ale pořád jsme v Amsterdamu místo v Londýně. A tak se musíme vrátit do Paříže a odtud do Londýna. Pokud uděláme něco špatného, nestačí se jen omluvit.

Doufám, že vás to inspirovalo. Pokud máte dotaz, můžu vám dát kontakt na Barnieho, Saru nebo Hannese. Stačí napsat tady vlevo "Zpráva autorovi".

Život Blackbirda

2. června 2018 v 19:41 | lmetalgirl |  Téma Týdne
Kdo by si byl pomyslel, že holka může mít své nejoblíbenější letadlo? Je tomu tak. A není to jen tak obyčejné letadlo.
"Narodilo se" na začátku 60. let po tom, co Clarence "Kelly" Johnson vytvořil konečný design. Pod názvem RS-71 nebo A11 se pracovalo na jeho výrobě pod záštitou firmy Lockheed, oddílu Skunk Division. Mělo to být nejrychlejší letadlo na světě, to však přineslo spoustu téměř nevyřešitelných problémů. Musely se otestovat nové materiály, neboť kdyby letadlo operovalo ve vyšších rychlostech se stejnými materiály jako předtím, roztavilo by se. Z větší části se tedy použily titanové pláty, mezi nimiž byly dostatečné mezery, aby se kov mohl rozpínat. Když pak letoun natankovali, těmi samými mezerami jim palivo vyteklo ven. To by vás asi trefil šlak, co? A to nebyly jediné problémy. Všichni si mysleli, že postavit ho je nemožné.
https://drawingdatabase.com/wp-content/uploads/2014/04/SR-71-BlackBird.jpeg

Po neuvěřitelném úsilí pod časovým presem se 22.12.1964 konal první let. Byl to zázrak. Letělo.
V roce 1966 prezident Johnson představil letoun jako SR-71 a ne RS-71, což se začalo používat jako oficiální název.
Vyrobilo se 32 kusů. Každé mělo modročernou barvu (která dala letadlu jméno Blackbird) a je popisováno takhle:


SR-71 je dvou-místní letadlo s delta-křídlem (trojúhelníkové křídlo) poháněné dvěma proudovými motory. Má velmi tenká křídla, dvě nakloněná kormidla umístněná navrchu motorových gondol a výrazného trupového hřbetu prodlouženého od nosu k náběžné hraně křídla.
Letadlo se může dodatečně dotankovat buď za letu, nebo na zemi přes oddělené nádoby, které
vedou do společného čerpacího potrubí. Zatahovatelný padák je připravený posílit šest hlavních
kol brzd. Letadlo je zabarveno na černo k snížení vnitřní teploty při vysokých rychlostech.

Rozměry:
Délka (celková): 32,7 m
Výška (až po vrch kormidel): 5,6 m
Rozpětí křídel: 17 m
Plocha křídel: 149 m2
Rozchod kol: 5,08 m

Zapsalo se do rekordů. Bylo schopno letět ve výšce 25 000 m (téměř ve vesmíru) rychlostí více než 3,3 Machu. Dne 26.4.1971 přeletělo 24 000 km za 10 h 30 min. Díky tomu získalo cenu Mackay a Harmon jako "největší úspěch vědy".
Z vyrobených 32 letounů nebyl žádný sestřelený! Ale 12 mělo nehodu. To je přesto vynikající výsledek.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/View_from_the_SR-71_Blackbird.jpg/1024px-View_from_the_SR-71_Blackbird.jpg

Blackbird se dostal i do filmů: X-Men, Hellsing, D.A.R.Y.L., Deadpool nebo Transformes
http://conceptartworld.com/wp-content/uploads/2011/06/X-Men_First_Class_Concept_Art_by_Jamie_Rama_main-700x305.jpg
https://media.giphy.com/media/b9TXpM9op7p04/giphy.gif
http://www.impdb.org/images/0/00/Hellsing_SR-71_2.jpg
https://vignette.wikia.nocookie.net/transformers/images/6/63/Rotf-jetfire-toy-leader.jpg/revision/latest?cb=20090805024123

Dokonce se dostalo i na potisky triček.
https://i.pinimg.com/originals/f6/b3/70/f6b37099f38c7e6b54d81073ab5e328f.jpg

Jenže v roce 1999 byl projekt SR-71 Blackbird ukončen. Dnes legendární průzkumné letadlo uvidíme jen v muzeu. Jeho nástupce se bude jmenovat SR-72, avšak rozhodně není tak hezký.
No na slavného Blackbirda se nezapomene. Všechny modely pomalu rezavějící ve svém důchodu budou obdivovány pořád.