Únor 2018

Super ultra cute kresby

23. února 2018 v 18:28 | lmetalgirl |  Hudba
Pořád se zlepšuju v kreslení na počítači. Tedy...pc myší.
Na všech obrázcích Cronos z Venom (ten samý, kterého fotky mám na okraji blogu).
Náčrt tužkou

Kresba myší

A chibi verze

Líbí se vám to, nebo ne? Ale stejně mám pořád co zlepšovat :D

Já se jdu zahrabat

18. února 2018 v 12:26 | lmetalgirl |  Hudba
Když čtu, co za nechuťárny dokážou ženy nebo dívky udělat, až se stydím, že jsem taky žena. Ani se nedivím, že pak všichni cpou ženy do jednoho pytle. My, slušné holky, jsme tady taky! Akorát že o nás není slyšet...
Taky se stydím za dnešní mladou generaci, ačkoli někdo může tvrdit, že do ní taky patřím. Avšak jedna paní učitelka mojí třídě řekla: "Vy jste už staří! Vůbec nemáte kontakt s mladýma!"
A my přitakali: "No když tahle generace je úplně na nic..."
Stydím se i za metalisty. Ty, které vidíte na internetu, nejsou praví metalisti. Každou chvíli někdo vybreptá, že Sabaton/Linkin Park/Slipknot je nejlepší a všechno ostatní jsou s*ačky. To je pitomost. Nedávno jsem četla, že Metallica vyhrála "nobelovku", protože "si to zasloužila, vždyť má i v názvu metal a na každou písničku mají klip!"
Ta osoba, která si říká metalista, pravděpodobně nic než Metallicu neposlouchá, považuje je za bohy a všechno ostatní jsou zase s*ačky. Ještě pak řekl, že docela fajn jsou i Iron Maiden a AC/DC. Marie Panno Pocrpenská, vidíš to? Vidí. Odkdy je podmínkou metalové kapely, aby měla v názvu slovo "metal"? A odkdy je měřítkem dobré hudby počet videoklipů?
Já se asi zahrabu do země, udělám si tam hobití domeček, vyhodím wifi z okna a dál to řešit nebudu. Lidská hloupost nezná hranic a bojovat proti ní je tak na cvokaře...
http://images6.fanpop.com/image/photos/34600000/Dave-megadeth-34668987-182-232.gif

Energie vesmíru se točí podle vás

18. února 2018 v 11:51 | lmetalgirl |  Téma Týdne
Dnes budu psát o jedné jediné věci, která vám však možná zachrání život.
NEMYSLETE NA SMRT, NEBOŤ SI PO VÁS PŘIJDE!
Víme, že všechno funguje na bázi akce a reakce. Uvědomila jsem si tři základní rychlosti: rychlost zvuku 340 m/s, rychlost světla 100 000 km/s a rychlost myšlenky (stihne obletět celou Zemí a vesmírem, ještě než ji vyslovíte). Takže pokud si jednou pomyslíte, ať ten zmrd zhebne, pravděpodobně se tak nestane, ale pokud pořád opakujete, že stejně asi zemřete na rakovinu (protože ji má každý třetí člověk), tak si to vsugerujete a stane se tak. Nevěříte tomu? Pokud máte rýmu a pijete čaj, věříte, že vám to pomůže, ne? A pomůže, jestli tomu budete věřit. Pokud si vsugerujete, že budete umět číst z obličejů lidí, stane se tak. Náš učitel chemie to dělá a pak se směje, že slyší, co se nám ozývá "v těch prázdnejch makovicích". Doteď nevím, jak to dělá, že nám "čte myšlenky", ale jde to!
Právě dnes jsem se hrabala v starých fotkách Dany Cavalery (zesnulého syna Maxe Cavalery) a našla jsem článek na blogu jeho maminky:
Po letech našla jeho deník, ve kterém napsal svou poslední vůli, kdyby náhodou zemřel v mladém věku např. v bouračce.
Dana tím omylem přivolal svou smrt. Zemřel 16.8.1998 ve svých dvaceti letech, když jel s kamarády v autě. Řítilo se na nich jiné auto, Dana strhl volant, myslím, že to napálil do stromu. Nehodu nepřežil, ostatním se nic nestalo.
http://4.bp.blogspot.com/-ykjNOVAcduQ/Vr1lnWwHs8I/AAAAAAAADYc/rc09QQ9COLY/s1600/2.jpeg

Vesmír odráží vaše myšlenky, jak pozitivní, tak negativní energii, proto buďte opatrní. Neberte to jako nějaký šílený spiritualistický článek. Já sama jsem přece metalistka, a ne nějaký šaman. Jen říkám zkušenosti své a jiných. Určitě existuje víc příkladů, avšak já jsem si teď vzpomněla jen na Danu. Ať odpočívá v pokoji...
a vy myslete pozitivně! :) :D

Nevěřte lháři

14. února 2018 v 20:17 | lmetalgirl |  Knihy
Nedávno jsem se začetla do tetralogie polského autora Jakuba Ćwieka. Je to jedna z nejlepších knižních sérií, jaké jsem kdy četla. Hned po Levé ruce Boží, Harrym Potterovi a Eragonovi. Na každé druhé větě jsem se chechtala. Ještě jsem to nedočetla (z jakéhosi pocitu, že to nechci dočíst, protože je to tak strašně super, jsem se zastavila v tříčtvrtině poslední knihy), ale jdu vás s tímto veledílem obeznámit.
Autor: Jakub Ćwiek
Žánr: fantasy/beletrie pro dospělé nebo tínedžery
Původní jazyk: polština
Délka: tetralogie plus povídky označované jako díl 21/2

  • Kłamca (2005) - Lhář (2011)
  • Kłamca 2. Bóg marnotrawny. (2006) - Lhář 2 (2011)
  • Kłamca 3. Ochłap sztandaru (2008) - Lhář 3 (2013)
  • Kłamca 4. Kill'em all (2012) - Lhář 4 (2013)
  • Kłamca 2,5. Machinomachia (2014) - Lhář 2,5 Machinomania (2017)
Hlavním hrdinou je Asgarďan Loki, poslední z Ásů a bůh klamu. V představách autora je to typický seveřan, dlouhé blond vlasy i vousy. Jeho typickým znakem je párátko v puse (ne cigareta jako na tom ilustračním obrázku), plyšový medvídek Lhářík a velká pistole. Poslouchá metal, jezdí na motorce a způsobuje problémy krásným dámám.

DĚJ: Boží andělé dobyjí Asgard a Loki jako jediný přeživší se stává jejich "zaměstnancem" pro nejšpinavší práci. Za vzácná andělská pera odpráskne jakéhokoli démona z Pekla nebo zapomenutého boha, který se nekalými praktikami snaží získat věřící. Milost si u něj vyprosí Bakchus a Eros a stanou se jeho společníky. Nemalé problémy jim však způsobí Lucifer a jeho armáda, která spustí Apokalypsu. Celým světem zmítají boje andělů s démony a mytickými bytostmi.

Na obrázku Bakchus, Loki, anděl Michael.
Krátké knížky se mi četly úžasně. Škoda, že nejsou delší. Rozhodně to není nic pro děti, Loki si ubrousky před pusu nedává. Ale vtipný je neuvěřitelně. Vždy, když hledám dobrou fantasy, vynechávám spisovatelky a hledám jen spisovatele. Zdá se mi, že píšou líp :D. A speciálně Poláci, takže můžete očekávat jen to nejlepší. Pro fanoušky Metallicy perfektní. Vždyť minimálně název čtvrté knížky zní Kill´em All a autor je jejich velkým fanouškem (tak jako Loki).

Jakub Ćwiek se narodil 24. 6 1982. Povídky 2,5 začínají větou "Nikdy nevěřte Lháři" a Jakub dodává, že tím myslel sebe. Původně povídky napsat nechtěl. Prý už měl rozepsaného něco jiného a toho "šíleného chlapa s párátkem v puse" měl až po zuby. Loki se však mazaně vrátil a udělal svým fanouškům radost.

Výroba vlastních nášivek

14. února 2018 v 19:17 | lmetalgirl |  Téma Týdne
Proč kupovat nášivky, když si je můžete sami vyrobit?
Tak jo, někdy se kapelám platit musí, ale kapely, které poslouchám já, většinou buď nášivky neprodávají, nebo je prodávají jen v zahraničí a jejich objednání by bylo drahé. A tak jsem se rozhodla nášivky vyrábět. Sice je to pracné a trvá to dlouho, ale stojí to za to.

Ačkoliv vůbec neumím vyšívat, myslím, že se mi to docela povedlo. Je to jen druhý pokus o nášivku, ale od toho prvního se značně liší: je lepší. Tady je originál logo:
A tohle byl prosím můj první pokus:

A originál logo:

A co vy? Pokusili jste se někdy o něco podobného? Nebo vás to stojí příliš hodně ENERGIE a TRPĚLIVOSTI?

Carach Angren gify

1. února 2018 v 19:56 | lmetalgirl |  Hudba
No epičnost sama.

Source: Tumblr

Zlatý muž

1. února 2018 v 19:27 | lmetalgirl |  Hudba
Nečekejte žádný dvojsmysl. Řeč je o německém hudebníkovi jménem Axel Goldmann, neboli "zlatý muž". A zlaté kadeře věru má.


Dělá moderátora v Berlínské metalové televizi a hraje v kapele We Butter The Bread With Butter na baskytaru. Proslavil se však metalovými covery německých popových nebo rapových písniček. Příliš se to od originálu neliší, ale musím přiznat, že s elektrickými kytarami a Axelovým hlasem to zní mnohem líp. Nečekejte blití, neumí totiž growl. Proto si na cover Falca pozval zpěváka z We Butter The Bread With Butter, který mu tam občas něco zařve. V písničce se zpívá: "Hörst du die Stimme der dir sagt: OUT OF THE DARK?" (Slyšíš ten hlas, co ti říká: Out of the Dark?)
A někdo do komentářů napsal: "Jak by ho neslyšel, když mu to tam řve do ucha?!"
http://ytimg.googleusercontent.com/vi/62QTrntbrKs/maxresdefault.jpg

Podle mého názoru má Axel ale mnohem lepší písně, než je Out of the Dark.

1. Verdammt, ich lieb´dich

Tahle moc povedená, až popově znějící písnička (no aby ne, když originál je pop?) s lehkou melodii se vám rychle zavrtá pod kůži a refrén si budete zpívat už po prvním poslechu. Nechybí vzdušně lehké, ne příliš upištěné kytarové sólo, chraplavé sbarvení zpěvu v slokách a andělsky vyřčená slova "Und ich denke schon wieder nur an dich" během uvolněné několika sekundové pauzičky ticha, aby následovala várka riffů. S klipem nemám problém, cyklus hádek a usmíření s milovanou osobou se k textu hodí. Axel se s kloboučkem na hlavě a lahví piva v ruce korzuje po nočním Berlíně, až skončí v jakémsi baru s kytarou v ruce.

2. Chabos wissen, wer der Babo ist!

Po ploužáku Verdammt... jen téměř 2 a půl minutový cover rapového interpreta HAFTBEFEHL je pořádný nářez. Axel rapuje jako ze samopalu a přitom seká thrash metalové riffy. Přestože německy něco umím, nerozumím téměř jedinému slovu. Avšak, název písně se v textu opakuje dostatečně, takže po náhlém konci videa mám v hlavě jen Chabos wissen wer der Babo ist! Jisté napodobení rapových klipů se tady dá pozorovat, ale Axel ho vyvážil heavy metalovým imidžem.
Doufám, že Goldmann udělá i další :D