Trist, z vůle DSBM český král

6. srpna 2018 v 16:37 | lmetalgirl |  Hudba
Co je vlastně to D.S.B.M.? Je to zkratka pro Depressive Suicidal Black Metal, podžánr metalu, který si svůj název vysloužil díky svému smutnému zvuku. Může však způsobit deprese? Můj názor je, že ne. Samozřejmě, všeho příliš škodí, ale obecně ne. Lidé s depresemi poslouchají různou hudbu, nemusí to být právě metal. Výzkumy dokonce potvrdily, že lidé poslouchající metal jsou většinou šťastnější.

Sami metalisti to potvrzují :D

https://pics.onsizzle.com/its-like-when-life-sucks-and-you-feel-alone-and-13247015.png

Někdo jednou řekl: "Black metal je jako nejlepší kámoš, který tě ve všem podrží, protože ví, jak se cítíš."
A tím se vracím k DSBM, který se stal nástrojem, jak lidem s depresí ukázat, že to jde i jinak než všechno skončit, že jsou lidé, kteří jim rozumí a doufají, že ti další budou šťastní.


Nejznámější DSBM kapely jsou např. Psychonaut 4, Lifelover, Shining, nebo právě Trist. Trist je jednočlenný projekt Jana Šincle z Olomouce, o kterém se říká, že je králem všeho DSBM. (Tak jako Češi máme aspoň něco.)
V porovnání s už nefungující kapelou Lifelover (její zpěvák Kim Carlsson se kamarádí s Tristem) má mnohem ponurejší a pomalejší písně, které nezřídka dosahují délky 10 minut.
Lifelover často používali klavír a mluvené slovo a na poměry "depresivní hudby" měli až tanečné písně, které jsou důkazem toho, že DSBM nemusí být jen smutné. (Tak proč ten název DSBM???) Na gifech je Kim Carlsson.
https://thumbs.gfycat.com/PassionateQuaintAfricangroundhornbill-max-1mb.gif
https://m.blog.hu/la/langologitarok/image/Gnosis/tumblr_mzypynf0lz1roxf04o4_400.gif

Naproti tomu Trist se vždy držel jednoduchých riffů používaných pořád dokola, velké ozvěny na kytaře, "tuctuc" jednoduchých bicích s občasnou dvoušlapkou a nesrozumitelných výkřiků.
(Dole vlevo Tristova současná profilovka na ask.fm, vpravo Kim a Trist v roce 2007)
https://akimg0.ask.fm/309/b8dc2/3139/41b8/b81c/afe946cac4da/normal/305033.jpg
https://pp.userapi.com/c627631/v627631755/31684/E4aO9Nf9x74.jpg

K nejznámějším písním patří Snění, Nostalgie I nebo Modrý žal. Trist hrál naživo jen několikrát, vždy jen na kytaru a s Kimem Carlssonem na postu zpěváka. (Vlevo na fotce Trist, vpravo stojící Kim během koncertu v roce 2011)

https://lastfm-img2.akamaized.net/i/u/770x0/315bfc94870c47e1998f3bbff7af2c02.jpg#315bfc94870c47e1998f3bbff7af2c02

V roce 2014 byl projekt Trist oficiálně ukončen. Když jsem se Jana zeptala, jestli by někdy znovu dělal hudbu, třeba jen vystupoval jako host na nějakém koncertu, odpověděl jediným slovem: "Nikolivěk."
Jeho hudby se už tedy nedočkáme, ale aspoň stojí za to vědět, že v Česku máme krále tohohle žánru.
 

První komerčně úspěšná black metalová kapela?

3. srpna 2018 v 10:46 | lmetalgirl |  Hudba
Článek je přiřazen k tématu "Komu dát místo v srdci?", protože mě hned napadl Immortal. O jeho současném bossovi Demonazovi si můžete přečíst tady. Demonaz se po dlouhých dvaceti letech chopil kytary a s bubeníkem Horghem vypustil do světa album Northern Chaos Gods, čímž rozechvěli srdíčka všech fanoušků a zapsali se i do toho mého. S bývalým členem Abbathem se mi nikdy nelíbili. Přišli mi jako praštěná kapela s hrozným zpěvákem komediantem.
No když jsem uslyšela první a jádrovou skladbu Northern Chaos Gods, kde Demonaz hraje na kytaru i zpívá, hned mi bylo jasné, že je to něco neuvěřitelného. Podle mého skromného názoru má mnohem lepší hlas než Abbath. Album posunulo hranice extrému. Agresivní riffy mocně zní za Horghova rychlého tempa (v Sparku poznamenali, že bubnuje jak o život) a démonické Demonazove vokály opěvují krásy permafrostu, věčného chladu a temna fiktivní země Blashyrkh.
Kdo by si byl pomyslel, že tito "bubáci" s tak extrémní muzikou dosáhnou komerčního úspěchu? Northern Chaos Gods se v Německu umístilo na první příčce, což předtím žádná jiná black metalová kapela nedokázala.
http://www.nuclearblast.de/de/data/bands/immortal/news/immortal-charts-2.jpg

https://i0.wp.com/overdrive-mag.com/wp-content/uploads/2018/07/Immortal2018e.jpg?fit=4079%2C2677&ssl=1


(Vlevo Horgh, vpravo Demonaz)

"Stojím si skálopevně za skutečností, že jsme nahráli nejlepší album v celé historii IMMORTAL. Je určitě chvályhodné mít dobrý pocit z vlastní práce, ale lepší je vědět, že moje nahrávka nakopává zadky v celém širém okolí." -Demonaz

Immortal dokázali, že bez Abbatha dokážou fungovat bez problémů, a dokonce lépe než předtím. Když se rozhodnete dát jim místo ve svém srdíčku, severští bohové chaosu vám nabídnou otevřenou bránu do Blashyrkhu a už nikdy vás nepustí.
Northern Chaos Gods je nakopávačka, která ukazuje, že Immortal se posunuli na své úrovni a jsou připravení stát se jednou z nejlepších blackových kapel.
https://s3-cdn.pledgemusic.com/artists/000/242/766/heros/desktop.jpg?t=1526053170
https://www.revolvermag.com/sites/default/files/styles/image_750_x_420/public/media/images/article/immortal2018g-web.jpg?itok=hK6s3pvI&timestamp=1530636926

Jo a mimochodem, jestli vás to nepřesvědčilo, objevili se na titulních stranách několika časopisů, v českém Sparku jim věnovali 6 stránek i megaplakát. Northern Chaos Gods vás v letním horku schladí, až budete drkotat zuby.


Hodnocení série Spad

31. července 2018 v 20:22 | lmetalgirl |  Knihy
1. literární fast-food 2. příjemné čtení 3. Rubikova kostka

Ještě se mi nestalo, že bych si koupila celou knižní sérii bez toho, abych nevěděla, o čem je. Tohle se mi však zalíbilo na první pohled.
https://cdn.alza.cz/Foto/ImgGalery/Image/Razova-vlna-MAIN.jpg

Autor: František Kotleta (nutno poznamenat, že se přesně neví, kdo to je)
Žánr: post-apokalyptická sci-fi
Původní jazyk: čeština
Délka: trilogie docela krátkých knížek

  • Spad (2016)
  • Poločas rozpadu (2017)
  • Rázová vlna (2018)
Česká post-apokalyptická sci-fi? Jasně, že mě to zaujalo. Hlavní postavou je David Michálek, samozvaný Admirál Armády České Republiky a hrdina z Istanbulu. Je jeden z mála, kteří pamatují třívrstvý toaletní papír s vůní heřmánku a YouTube. Proto se snaží zabránit konečnému odpálení světa a věří, že svět se může vrátit do starých kolejí. Zatím to tak však nevypadá, vše je zničené atomovou a občanskou válkou, rozšiřují se děsivé kulty a vládne chaos.
http://oic.uqam.ca/sites/oic.uqam.ca/files/images/figure_9.jpg

Ačkoliv Spad hodně lidí kritizuje, mně se to líbilo. Přečetla jsem už spoustu knih a tohle bylo speciální. Doporučuji pouze pro 15+ a myslím to vážně. Nepředstavujte si tra-la-la post-apokalyptickou sci-fi ve stylu Divergence, Spad je drsný a představuje jednu z reálných možností, jak by to mohlo vypadat po atomové válce. Radioaktivita, lidský život nemá cenu, otrokářství, patriarchát a spousta dalších věcí, ze kterých nám, rozmazleným dětem 21. století, běhá mráz po zádech. Děj je poutavý, popisy realistické (obzvlášť autorova záliba vyjadřovat zvuky citoslovci) a často i děsivé. Na konci Rázové vlny jsem brečela. Myslím, že víc k tomu říct není třeba. Františka Kotletu si zařazuji k oblíbeným českým spisovatelům hned vedle Ondřeje Neffa.

 


5 mých nej filmových postav

24. července 2018 v 21:21 | lmetalgirl |  Filmy

5. Kuze (Ghost In The Shell)

https://78.media.tumblr.com/eeb8c2c1502edd794e6b995ef47e2680/tumblr_osr9htSScc1s05hv8o1_540.gif

Michael Pitt zazářil v této náročné roli kyborga Kuzeho. Výsledek počítačové grafiky a jeho pilně nacvičených robotických pohybů společně s hlasem, který se mu občas zasekne jako pokazený gramofon, je úžasný. To je prostě nejlepší jen v originálu.
Kuze byl kdysi člověk, avšak vědci mu vymazali vzpomínky a udělali mu robotické tělo. Z tajemného zločince se vyklube logicky smýšlející osoba, téměř až láskyplný hrdina. Pokud si umíte představit robotickou lásku pozůstávající z obdivování vlastních součástek, pak to je přesně ono. Víc se tam vážně nestane.
"What do you want from me?" - Scarlet Johansson aka Motoko
"I became fascinated with you. We´re the same." - Kuze
"We´re not the same. You´re murderer."
"Tt-th-th-they tried to kill me first. It was self defense. D-d-d-defense itself!"

4. Lestat de Lioncourt (Interview with the Vampire, Queen of the Damned)

https://i.pinimg.com/originals/67/b0/86/67b0860c82ef87b234dc903f7d4abd95.gif

Snad nejde nemít rád tohohle věčně se usmívajícího bláznivého upíra, kterého životným naplněním je divadlo, hra na housle a rocková muzika. V Queen of the Damned byl sice pořád vážný, ale v knize nikoliv. Neuvěřitelně ho bavilo 21. století, jezdil na motorce a zpíval v metalové kapele.
Lestat mluví k Louisovi: "Feed on what you want. Rats, chickens...and poodles *směje se*. I´ll leave you to it and watch you come round. But remember, life without me would be even more unbearable."
Nebo k ženě, kterou strčil do rakve, aby nevřískala: "It´s your coffin, my love, enjoy it! The majority of us don´t have the chance to know how it feels."
https://78.media.tumblr.com/3a217900327ec1f232b17362722fd275/tumblr_nqc3lfFCRe1qcz7h6o1_1280.jpg

3. Eli (Låt den rätte komma in)

https://media.giphy.com/media/AnATeUqoUJcKk/giphy.gif

Mladičká herečka Lina stvárnila podobnou roli jako Kirsten (Claudia) v Interview with the Vampire. Zvládla to bravurně, akorát její hlas musel být předabován, protože postava Eli měla mít trochu víc klučičí hlas. Doteď je sporné, jestli je Eli kluk nebo holka, protože v knížce to byl kluk, ve švédské verzi něco mezi, a v americké holka. Každopádně, viděla jsem švédskou verzi, a ta je o krásném přátelství dvou dětí. Oskar je ve škole šikanován, do jeho města se však přistěhuje tajemná Eli a pomáhá mu.
Eli: "Oskar, do you like me?"
"Yeah, a lot."
"Even if I weren´t a girl?"

http://cinedogs.gr/wp-content/uploads/2017/01/Let-the-Right-one-in-4.jpg

2. Bucky Barnes (Captain America)

https://78.media.tumblr.com/ebdc62dec9c2dc56874de516c2d1b411/tumblr_n2pdj9vW9b1rpgq91o3_500.gif

Na mém seznamu se ocitá i Marvelovská postava. Hrál ji Sebastian Stan, myslím, že je to jediný herec Marvelu s přirozenými dlouhými vlasy. S hercem Kapitána Ameriky dlouho trénovali své souboje a i laik pochopí, že se neučili až tak bojové techniky jako to, aby to vypadalo co nejvíc efektně. A vypadá. Sebastian dobře hraje vojáka s (doslova) vygumovaným mozkem a baví mě jeho věčně zmatený výraz.
https://i.pinimg.com/originals/51/0b/35/510b357dab3a1f6d27210e942a871c0c.jpg

1. Alucard (Hellsing)

https://media2.giphy.com/media/if9niVFg4IwAE/giphy.gif

Já za to nemůžu, že nejlepší postava všech dob je kreslená. Kdyby někdo udělal z Hellsinga hraný film, pak by Alucard byl nejsilnější postavou na světě (porazil by Thanose levou-zadní). V anglickém dabingu mu Crispin Freeman dodal ultra-nebezpečně-praštěný hluboký hlas a tvůrce Kouta Hirano perfektní imidž. Alucard je vlastně jakousi obdobou rumunského vládce Vlada, umí měnit podoby i libovolně si určovat délku vlasů, má dvě zbraně Joshua a Jackal, kterými zabíjí zombie nebo další upíry. Nakonec pomůže Velké Británii a se svou šéfovou Integrou porazí nacisty. Ve fan verzi je Alucard hodně velký vtipálek, což zmírňuje vážnou, až hororovou tématiku celé série.
Alucardovi zvoní mobil *hraje The b*tch is back od Eltona Johna*: "Hold on, I´m gonna take this...Y´ello?"
Integra: "What did you do?"
"Alright! I bet you´ll be mad at me."
"WHAT DID YOU DO?"
"Ok, first. I was minding my OWN business."
"Bulls*it!" zařve Integra.
"I WAAAAZ!"
Nebo Alucard koukal na svou novou televizi, když mu ji někdo najednou rozstřílel. S kamenným výrazem řekl: "That was a 70-inch plasma screen TV...*změní tón hlasu na úpřimně pobavený* soo how can I help you?"
https://cdn.suwalls.com/wallpapers/anime/alucard-hellsing-5791-1920x1200.jpg

5 metalových písniček, které zná každý

24. července 2018 v 14:50 | lmetalgirl |  Hudba
Metal je poměrně undergroundový žánr, avšak některé písničky se prodraly tak vysoko, že je zná téměř každý. Některé občas pouštějí v rádiu.

5. místo: P.O.D.-Youth Of The Nation

Tahle křesťanská kapela za svou existenci vystřídala několik stylů, dnes produkuje něco ve stylu rapu, ale hráli už i reggae a Youth Of The Nation je z éry 90. let, kdy hráli nu metal. Mohli jste ji slyšet například v reklamě na Karlovu Univerzitu, která jistou dobu běžela v kinách CinemaStar.

4. místo: Rammstein-Du Hast

Když se řekne "němčina", asi se každému vybaví právě "Du...du hast...du hast mich..." od Rammsteinů, industrial metalové smečky, která kritizuje Ameriku a libuje si v pódiové show pozůstávající z pyrotechnických efektů.

3. místo: Evanescence-Bring Me To Life

Bring Me To Life je snad nejhranější metalová písnička v rádiích. Alespoň já jsem ji slyšela už v několika mainstreamových rádiích. Společně se skladbou My Immortal tak Evanescence vylezli stupíněk docela oblíbené metalové kapely.

2. místo: Europe-Final Countdown

Europe je mnohem starší kapela, a tak Final Countdown už dnes neslyšíme tak často, ale kdysi byl v rádiu pořád. Jako glam metalová kapela svůj styl kombinovala s diskem, a tak se omlouvám všem metalistům, kteří teď nespokojeně čtou tyto řádky a říkají si: "Co tady dělá Europe?"

1. místo: Metallica-Nothing Else Matters

Já už to nemůžu ani slyšet. Metallica je všude. A myslím, že ji nikomu představovat nemusím.

Boží slova od black metalisty

13. července 2018 v 12:39 | lmetalgirl |  Hudba
S dovolením bych s vámi sdílela interview s Velniasem (Darkened Nocturn Slaughtercult) z Brutal Assaultu 2016. Překládala jsem, jak se dalo, ale Velnias mluví strašně poeticky :)
https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/36968045_1002866053210548_8838557947979104256_n.jpg?_nc_cat=0&oh=c4c9f06e7c244aaeecbc232975a45557&oe=5BCBE8BC

"Všechno, čeho si vážíme, by mělo čerpat z našeho absolutního zaměření. Polovičatost je kompromis a tedy bez užitku. Tohle základní pravidlo je denně ničeno obyčejným každodenním životem. Kreativita a duchovní růst jsou uvězněny v řetězech vynucených sociálních interakcí. Dokonce i vědomosti o těchto nebezpečích letargie nezabrání osvícené mysli, aby si udržela stráž po celou dobu. Všechny úspěchy a radosti musí jednou skončit. Umírání a letargie jsou synonymy v rovnici obnovy a proměny. Přeformulováno do jednoduššího vyjádření: naše pozornost musela být nějakou dobu zaměřena na poměrně světské záležitosti."
https://quotefancy.com/media/wallpaper/3840x2160/3465936-William-McKinley-Quote-Half-heartedness-never-won-a-battle.jpg

"Život se opakuje po eliptických cestách. Přesto lítost není potřebná. Tvoří nás naše rozhodnutí a chyby. Co si myslíme, říkáme, víme, chceme a troufáme si, na nás zanechává stopy. Naučte se s tím žít. Zdary a nezdary jsou něčím úplně normálním, ale můžeme se naučit, jestli chceme kráčet nebesy, nebo peklem. Ta volba je jen a jen na nás, můžeme si vybrat dlážděné cesty, nebo vyšlapané stezky, a nebo si můžeme sekat vlastní cestu přes trnité keře po stranách těch vyšlapaných cest. Vybrat si nějakou s těch normálních cest znamená jít v něčích stopách. Většinou tyhle stopy ukazují správný směr, ale nemůžou nahradit vnitřní přesvědčení. Víra vzniká z přesvědčení a vědomosti z vlastních zkušeností."
http://www.classiclitho.com/wp-content/uploads/2015/10/iStock_000040905176_Small.jpg

"Duchovní osvobození bylo podstatou už od začátku. Všechno jednou skončí, ale konec není nic jiného než bod zvratu. Připomíná proměnu. Začátek a konec je stejný."
http://www.renegadetribune.com/wp-content/uploads/2015/08/reincarnation-3.jpg

Velnias si může tvrdit, co chce, ale tohle byly slova Boha, tohle běžný člověk během kapelního interview neřekne :)
Bůh vkládá své myšlenky každému člověku, tak proč ne black metalistovi? Miluje nás všechny.

To, co ve škole neučí

20. června 2018 v 19:10 | lmetalgirl |  Ostatní
Nedávno jsem byla na přednáškách několika mladých lidí, kteří se podělili o své názory. S jejich dovolením zrekapituluji, co řekli. Aneb jak se chovat a žít.

Barnie z Polska

Každý člověk prochází ve svém životě několika fázemi: formace, růst, dovršení a perfekce. Dalo by se to připodobnit stromu.
Ve fázi formace jsou většinou děti. Když se na ně podíváte, jsou soustředěny na sebe: "Já! To je moje! Neber mi moji hračku!" A když jim nedáme, co chtějí, jsou nespokojeny, protože neumí obětovat.
Ve fázi růstu jsou tínedžeři. Umí už být zodpovědní, ale jen za nějaké podmínky: "Umyju ty talíře, jen když mě necháš hrát videohry."
Hodně lidí skončí na fázi dovršení. Jsou to zodpovědní dospěláci, ale fáze perfekce dosáhnou jen, pokud jejich život přinese "ovoce". Jen pokud je jejich láska bezpodmínečná a jsou schopni pro své děti udělat cokoliv.
A teď co? Máme se snažit o bezpodmínečnou lásku, nebo se soustředit na dodržování zákonů, kterých je náš život plný? Ani jeden extrém není dobrý. Nemůžete jen tak jít na ulici a říkat lidem, jak je milujete, ale taky nemůžete žít bez lásky. Měli bychom lásku i společenská pravidla a zákony skombinovat a neoddělovat je, neboť jsou neoddělitelné jako yin a yang.
Na závěr nám Barnie ukázal svůj oblíbený citát od Jimyho Hendrixe: "Když síla lásky překoná svět moci (síly), svět pozná mír."

Sara z Chorvatska

Během života bychom se měli transformovat. Být stále v pohybu, měnit se. Není dobré zůstávat na tom samém místě, neměnit názory (nejenže to způsobuje deprese, ale taky jsme mnohem více ovlivnitelní a naivní). Jediný, kdo se nemění, je Bůh, protože je dokonalý. Dal nám původní/přírodní mysl, která se raduje z přírody a všeho dobrého. Nikomu z nás by se přece nelíbilo, kdyby se k nám každý pořád choval špatně a i detaily jako úsměv náhodného člověka na ulici nás potěší. Lidstvo však tuhle mysl, čistou jako diamant, zakrývalo dalšími a dalšími vrstvami. Starostmi, škatulkami, materiálnem. A je jen na nás, jestli se chceme prokopat zpět k tomu diamantu.

Hannes z Německa

Každý chce být šťastný. Problém je, že si vybíráme "levné" štěstí. Jsme škodolibí. Kdo by se přece nesmál na cizím neštěstí? No nepřináší nám to skutečnou radost. Denně koukáme na "vtipná" videa, kde lidé padají, nebo se jim něco stane, ale skutečnou radost z toho nemáme. Pomlouváme, odsuzujeme, ale nepřináší nám to skutečnou radost.
Když se podíváme na svět, vidíme hodně zla a konfliktů. Začínají v rodinách. Neshody se sourozenci, hádky. Další stupeň je ve společnosti. Rvačky, vraždy. Pak na národní úrovni. Nenávist k jiným národům. A pak ve světě: války. Nikdo nemá rád války. Kdo normální by chtěl vyvraždit polovinu zeměkoule? No není to jen na jediném člověku. Pokud by se lidé všeobecně k sobě správali líp, pak by nebyly ani války. Ale jakto, že jsme tak konfliktní? Kde se to v nás vzalo?
Téměř v každé kultuře je nějaký mytogický příběh založený na nesplnění zodpovědnosti.
PANDOŘINA SKŘÍŇKA: Dívka Pandora dostala od bohů skříňku, kterou nesměla otevřít. Jenže svůj slib porušila a otevřela ji. V té chvíli vypustila do světa nemoci a všechno zlo.
AFRICKÁ POHÁDKA O SLUNCI, MĚSÍCI A MUŽI: Slunce splnilo, co mělo, a za to bylo odměněno celý den chodit po obloze. Měsíc taky splnil, co měl, a byl odměněn tím, že mohl celou noc chodit po obloze. Muž dostal trs banánů a měl je odnést na kopec. Po cestě však dostal hlad a nějaké banány snědl. Za to byl shozen do příkopu. A samozřejmě ADAM A EVA: První lidé nesměli jíst ze Zakázaného stromu, avšak jedli, a za to byli vyhnáni z ráje.
Z toho plyne, že lidé sice mají svobodnou vůli, ale se svobodou také ruku v ruce jde zodpovědnost. A pokud ji nesplníme, pak rozšiřujeme špatnosti. Je to, jakobychom chtěli jet z Paříže do Londýna, kde nás čeká kamarád. Nasedli jsme na autobus, ale hups! Byl to špatný autobus! Namísto do Londýna jsme se dostali do Amsterdamu. Můžeme se kamarádovi omluvit, ale pořád jsme v Amsterdamu místo v Londýně. A tak se musíme vrátit do Paříže a odtud do Londýna. Pokud uděláme něco špatného, nestačí se jen omluvit.

Doufám, že vás to inspirovalo. Pokud máte dotaz, můžu vám dát kontakt na Barnieho, Saru nebo Hannese. Stačí napsat tady vlevo "Zpráva autorovi".

Život Blackbirda

2. června 2018 v 19:41 | lmetalgirl |  Téma Týdne
Kdo by si byl pomyslel, že holka může mít své nejoblíbenější letadlo? Je tomu tak. A není to jen tak obyčejné letadlo.
"Narodilo se" na začátku 60. let po tom, co Clarence "Kelly" Johnson vytvořil konečný design. Pod názvem RS-71 nebo A11 se pracovalo na jeho výrobě pod záštitou firmy Lockheed, oddílu Skunk Division. Mělo to být nejrychlejší letadlo na světě, to však přineslo spoustu téměř nevyřešitelných problémů. Musely se otestovat nové materiály, neboť kdyby letadlo operovalo ve vyšších rychlostech se stejnými materiály jako předtím, roztavilo by se. Z větší části se tedy použily titanové pláty, mezi nimiž byly dostatečné mezery, aby se kov mohl rozpínat. Když pak letoun natankovali, těmi samými mezerami jim palivo vyteklo ven. To by vás asi trefil šlak, co? A to nebyly jediné problémy. Všichni si mysleli, že postavit ho je nemožné.
https://drawingdatabase.com/wp-content/uploads/2014/04/SR-71-BlackBird.jpeg

Po neuvěřitelném úsilí pod časovým presem se 22.12.1964 konal první let. Byl to zázrak. Letělo.
V roce 1966 prezident Johnson představil letoun jako SR-71 a ne RS-71, což se začalo používat jako oficiální název.
Vyrobilo se 32 kusů. Každé mělo modročernou barvu (která dala letadlu jméno Blackbird) a je popisováno takhle:


SR-71 je dvou-místní letadlo s delta-křídlem (trojúhelníkové křídlo) poháněné dvěma proudovými motory. Má velmi tenká křídla, dvě nakloněná kormidla umístněná navrchu motorových gondol a výrazného trupového hřbetu prodlouženého od nosu k náběžné hraně křídla.
Letadlo se může dodatečně dotankovat buď za letu, nebo na zemi přes oddělené nádoby, které
vedou do společného čerpacího potrubí. Zatahovatelný padák je připravený posílit šest hlavních
kol brzd. Letadlo je zabarveno na černo k snížení vnitřní teploty při vysokých rychlostech.

Rozměry:
Délka (celková): 32,7 m
Výška (až po vrch kormidel): 5,6 m
Rozpětí křídel: 17 m
Plocha křídel: 149 m2
Rozchod kol: 5,08 m

Zapsalo se do rekordů. Bylo schopno letět ve výšce 25 000 m (téměř ve vesmíru) rychlostí více než 3,3 Machu. Dne 26.4.1971 přeletělo 24 000 km za 10 h 30 min. Díky tomu získalo cenu Mackay a Harmon jako "největší úspěch vědy".
Z vyrobených 32 letounů nebyl žádný sestřelený! Ale 12 mělo nehodu. To je přesto vynikající výsledek.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/View_from_the_SR-71_Blackbird.jpg/1024px-View_from_the_SR-71_Blackbird.jpg

Blackbird se dostal i do filmů: X-Men, Hellsing, D.A.R.Y.L., Deadpool nebo Transformes
http://conceptartworld.com/wp-content/uploads/2011/06/X-Men_First_Class_Concept_Art_by_Jamie_Rama_main-700x305.jpg
https://media.giphy.com/media/b9TXpM9op7p04/giphy.gif
http://www.impdb.org/images/0/00/Hellsing_SR-71_2.jpg
https://vignette.wikia.nocookie.net/transformers/images/6/63/Rotf-jetfire-toy-leader.jpg/revision/latest?cb=20090805024123

Dokonce se dostalo i na potisky triček.
https://i.pinimg.com/originals/f6/b3/70/f6b37099f38c7e6b54d81073ab5e328f.jpg

Jenže v roce 1999 byl projekt SR-71 Blackbird ukončen. Dnes legendární průzkumné letadlo uvidíme jen v muzeu. Jeho nástupce se bude jmenovat SR-72, avšak rozhodně není tak hezký.
No na slavného Blackbirda se nezapomene. Všechny modely pomalu rezavějící ve svém důchodu budou obdivovány pořád.

Příběh kytaristy, který nemůže hrát

19. května 2018 v 12:08 | lmetalgirl |  Hudba
Harald Naevdal se narodil 6. července 1970 v Norsku. Založil kapelu Immortal se svým kámošem Olve Eikemem v 1991. Kapela vznikla sloučením několika jiných. Vymysleli si i přezdívky: Harald je od té doby Demonaz a Olve Abbath.
Na záznamu Old Funeral bylo Abbathovi 15 let, byly to první pokusy o profesionální kapelu, avšak té úrovně dosáhli až s Immortalem.
(Demonaz. Takové dítě; a to mu bylo 18 let :D )


Na začátku Immortal neměl stálého bubeníka. Nějaký čas s nimi působil Grim.
http://1.bp.blogspot.com/-rAuqg8SuIJ0/Ud1WiNfVSBI/AAAAAAAAAS0/5-Z7MIXU4Mw/s1600/tumblr_lytzqkpA801qc6gvlo1_500.jpg
(Zleva Abbath, Grim, Demonaz)
Tvrdě makali a v průběhu několika let vypustili 3 alba. Nejvíc je proslavilo Battles In The North (1995), kterým se nesmazatelně zapsali do historie. V textech se objevuje slovo Blashyrkh, což je jméno jejich smyšlené země, kde je pořád zima a sníh.
http://2.bp.blogspot.com/-o5re0blfTDY/VkiWgXD2IJI/AAAAAAAAUjc/ercMxVEX9ZE/s1600/Encartes%2B%25284%2529.jpg
http://images.coveralia.com/audio/i/Immortal-Battles_In_The_North-Trasera.jpg

Do světa byly vypuštěny tři legendární videoklipy. V Grim And Frostbitten Kingdoms si na bicí "půjčili" Hellhammera, který však s nimi ve studiu nespolupracoval, proto je občas v klipu vidět, že do toho "nemlátí" přesně tak, jak je zvuk na nahrávce.
https://thumbs.gfycat.com/EvenCrispDormouse-size_restricted.gif

V Blashyrkh pro změnu bicí nenatočili.
(Vlevo Abbath, vpravo Demonaz)
https://pa1.narvii.com/6070/c8d09ac6cfe033f4e86709a9ddeca61793c8ec55_hq.gif

Nejvtipnější byl Call Of The Wintermoon, kde členové včetně dočasného bubeníka Kolgrima běhají po lese a nějaké zřícenině (nutno dodat, že narozdíl od předchozích klipů v létě), dělají různé grimasy, hltají oheň atd.
https://thumbs.gfycat.com/ColossalFancyHapuku-max-1mb.gif

Přibližně v tom čase se k nim nadlouho připojil bubeník Horgh.
Demonaz hrál denně až 10-12 hodin, což mu začalo způsobovat problémy. V roce 1997 nahrál Blizzard Beasts, ale díky akutnímu zánětu šlach obou rukou musel přestat hrát na kytaru. Tím se jeho post kytaristy v Immortalu skončil, protože svaly mu už nefungovali tak jako dřív, a na rychlé tempo svých písní by nestačil. Přes počáteční frustraci z ukončení své kytarové kariéry se s tím smířil.
Immortal však pokračoval dál. Abbath se chopil kytary a na baskytaru pozval Iscariaha. Demonaze nevyhodil, ale učinil ho textařem. Demonaz tedy dále aktivně působí v kapele, píše texty, dělá jim manažera a jezdí s nimi na každý koncert. Po čase si založil vlastní kapelu Demonaz, kde si sice skládá hudbu sám, ale s kytarami mu někdo stejně pomáhal. Dnes sice na kytaru může hrát, ale jen pomalu. Proto je jeho celý album March Of The Norse pomalejšího, až atmosférického ražení.
Iscariah v roce 2003 opustil Immortal a post basáka obsadil Apollyon. Abbath v interview z roku 2009 řekl, že Immortal jsou asi jediná kapela s členem, který se jen kouká z povzdálí. Demonaz prý vždy říká zvukařům, co mají dělat, aby výsledný zvuk zněl co nejlépe.
"Je jejich noční můra," poznamenal se smíchem. Abbath a Demonaz byly nejlepší kámoši, dokonce rodina, protože Abbath se oženil s Demonazovou sestrou. Abbath jako frontman a komediant byl všude, zato Demonaz byl vždy seriózní a informace o sobě nezveřejňoval. Po projektu Demonaz se zase na chvíli vrátil k hudbě, když udělal soundtrack do několika videoher.
https://beritamusikrock.files.wordpress.com/2015/08/abbath-olve-eikemo-dan-demonaz.jpg

V roce 2014 se Immortal po dlouhém čase vrhl do studia, aby nahráli nové album. Abbath se ale pohádal s Demonazem a fanoušky čekala zdrcující zpráva: s Immortalem je konec, opustili ho Demonaz i Horgh.
Abbath se však v roce 2015 objevil se samostatným projektem Abbath i novým albem se stejným názvem. Demonaz tvrdí, že na tom albu jsou věci, které Abbath ukradl Immortal, a že Immortal bude pokračovat.
A tak k radosti všech fanoušků bude nové album Immortal-Northern Chaos Gods vydáno v létě 2018.
"Abbath naše písně použil pro sebe, museli jsme začít od nuly. Proto to trvalo tak dlouho," vysvětluje Demonaz, proč nové album vychází až po devíti letech.
"Vložili jsme do toho spoustu energie," říká společně s Horghem a zdůrazňuje, že o vokály se postará on.
https://i2.wp.com/www.metalinjection.net/wp-content/uploads/2018/01/immortal-2018.jpg?fit=700%2C427
Osobně se na Northern Chaos Gods těším. Vrací se ke kořenům Immortal a Demonazovi to za mikrofonem jde zatím líp než Abbathovi.

Mladí pomáhají bezdomovcům

17. května 2018 v 16:06 | lmetalgirl |  Ostatní
V Praze se v Den vítězství 8.5.2018 pohybovali misionáři z celého světa a pražská mládež pod logem Peace Starts With Me a sbírali staré jídlo a oblečení pro bezdomovce.
Této akce jsem se zúčastnila i já. Logo jsme si "půjčili" z mírového festivalu Peace Starts With Me, o kterém si můžete přečíst tady.
Sbírali jsme jídlo a oblečení, které by se jinak vyhodilo. Bohužel ve většině obchodů a restaurací nám odmítli cokoli dát kvůli přísnosti šéfů, kteří přikazují vše vyhodit do koše. Narazili jsme ale i na majitele obchodů, kteří nám štědře dávali všechno možné: od ovsených vloček přes konzervy, polévku, pečivo, až po arabské cukrovinky. Chodili jsme i po domech a dobří lidé nám dávali oblečení. Speciálně bych chtěla poděkovat dvojici satanistů, nebo možná metalistů, kteří sice vypadali, že nebydlí ve vile, ale přesto nám dali nejvíc. Takže nakonec to bylo na několik plných pytlů, ze kterých jsme si to rozdělili do igelitek a znovu se vydali do ulic.

Pohybovali jsme se hlavně kolem Hlavního nádraží, protože je tam nejvíc bezdomovců. Byli jsme připravení, že někteří se asi nebudou správat příliš slušně, ale naše obavy se nepotvrdily. Byli nám neuvěřitelně vděční a šťastní, že si s nimi vůbec někdo popovídal. Někteří skončili na ulici jen kvůli tomu, že je nikdo nechtěl přijmout do práce kvůli nějakému postižení, i když oni pracovat chtěli. Jídlo se rozchytalo hned, až mě to překvapilo. No a pak jsme už jen rozdávali oblečení.
Na fotce je na lavičce bezdomovec, zády ke fotoaparátu stojí moje sestra, červenou tašku drží Ital Davide, ruksak má na zádech Japonec Tomo a já jsem tam vzádu mezi nimi :D
A tady jsem ve druhé řadě, druhá zprava. Tak tolik nás tam bylo!

Kam dál